Myvy

Dnes už je doba, ve které se nesetkáme s měnami, se kterými jsme se setkávali dříve, za dob takzvaného minula. Chudinek východních marek se vzdali jejich vlastní uživatelé ve prospěch marek západních, nahrazených ještě později eury, koruny či rubly zanikly spolu se státy, v nichž platívaly a jež se rozpadly, a ani ostatní měny socialistických zemí nedopadly slavně. A proč to? Protože za nic nestály, jak víme všichni, kdo ty doby dobře pamatujeme.

Ekonomika naší části světa byla nevýkonná a pokřivená, hranice maximálně polopropustné směrem dovnitř, sehnat se toho za ně moc nedalo, a tak jsme si je mohli poměrně volně měnit jedině mezi sebou navzájem. Abychom si toho pak za ně pořídili v zemi jejich původu podobné málo a mimo tyto vůbec nic.

A co to znamenalo? Třeba i to, že to byl jeden z důvodů, proč se našincům a dalším východoevropským národům necestovalo zrovna snadno. Mít peníze, které nám a nám podobným v cizině až na skutečně vzácné výjimky nikde nevyměnili a doma jsme si jich nemohli vyměnit moc, a to, co jsme případně mohli, bylo u konvertibilních měn ve značně nevýhodném kurzu, neodpovídajícím našim reálným tabulkovým příjmům, nebylo terno, a když se to navíc spojilo ještě se spoustou byrokracie, povolení a prověřování, bylo cestování ubohé. Zejména pokud se našinec dostal na ‚západ‘, kde byl vysloveným chudákem.

A kdo si chtěl na cestu pořídit ke státnímu minimálnímu přídělu ještě nějakou tu valutu bokem, musel se spoléhat na černý trh. A na rizika s tím spojená, od možnosti, že vekslák podstrčí neznalému našinci falešné nebo z jiného důvodu neplatné peníze, až po riziko, že na to přijde pohraniční kontrola a bude následovat zákaz opustit zemi spolu s dalším trestem, doplatil nejeden z nás.

Takže z tohoto úhlu pohledu je nám dnes daleko lépe. Naši měnu stále ještě v mnoha cizích zemích nesměníme, ale u nás si za ni můžeme pořídit valut, kolik jen chceme. A na kolik máme. Což už záleží jenom na nás. Stejně jako to, kdy a kam vycestujeme, za jakých podmínek a proč. Pro některé země jsme sice stále ještě ‚chudí příbuzní‘, ale ubylo jich. A tak se dnes cestuje líp než tehdy.